Obec pod nadvládou Pruska 1742 - 1920
Hošťálkovice, jako celé Hlučínsko, patřily k zemím Koruny české. Do roku 1742 byly součástí Rakousko-uherské monarchie. Po prohrané slezské válce v roce 1742 a uzavření Vratislavského míru musela císařovna Marie Terezie odstoupit velkou část Slezska Prusku, a tím byl přerušen kontakt s českými zeměmi. Součástí Pruska byly Hošťálkovice 178 let. Spolu s ostatními obcemi Hlučínska prodělávaly zcela odlišný vývoj než dosud. Jejich obyvatelstvo bylo integrováno do nově se tvořícího německého národa. Obec setrvala ve státoprávním uspořádání pruského státu až do 4. února 1920, kdy byla po složitém procesu celá oblast Hlučínska opět navrácena československému státu.
V čele vsi stával fojt. Jediná dochovaná zmínka o tom, kdo tento úřad zastával, pochází z roku 1722. Byl jím Václav Staněk. Po zrušení úřadu fojta v roce 1872 bylo do čela obce postaveno představenstvo skládající se ze starosty a dvou přísedících. Obecní představenstvo bylo voleno na 6 let a jeho členové museli být potvrzováni landrátem, jakožto představitelem okresu. Obec neměla úřad a úřadovalo se v bytě starosty.
Obyvatelstvo Hošťálkovic se až do počátku 19. století zabývalo výhradně zemědělstvím. V roce 1607 tu bylo 12 sedláků a 10 zahradníků, ke konci třicetileté války zůstalo jen 5 sedláků a 2 zahradníci. V roce 1723 bylo v Hošťálkovicích již 11 sedláků a 12 zahradníků. O 60 let později zde žilo 234 obyvatel. Rozvoj průmyslu v sousední ostravské aglomeraci ovlivnil i život na vesnici a její další demografický vývoj. Stále více obyvatel začalo pracovat v blízkých dolech a továrnách. Do Hošťálkovic přibýval stále větší počet obyvatel odjinud. V roce 1825 tu bylo už 68 domů a 312 obyvatel, vodní mlýn a pila. Za röhmischovské samostatnosti v roce 1840 k Hošťálkovicím patřil dvůr, větrný mlýn, který pracoval až do roku 1910, pila, lihovar, kamenolom a hostinec. 47 domácností se zabývalo zemědělstvím, 7 domácností řemeslem a živnostmi. V 72 domech žilo 482 obyvatel. Do roku 1900 se počet obyvatel více než zdvojnásobil a dosáhl počtu 894.
V roce 1825 byla ve vsi postavena zděná školní budova. První dvě školy byly dřevěné. Nová škola měla 2 učebny a třípokojový byt s kuchyní. Třetí učebna obecné školy se nacházela v podnájmu v domě č. p. 118 u Ant. Dluhoše. Obecná škola byla přestavěna v roce 1871. Až do roku 1920, tj. do přičlenění Hlučínska k Československé republice, se zde vyučovalo především německy.
První zmínka o existenci katolické farnosti pochází z roku 1588. V roce 1672 byla farnost Hošťálkovice spolu se Lhotkou přifařena k farnosti hlučínské. V roce 1793 byl v Hošťálkovicích sice vybudován filiální kostel, který byl 1. listopadu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým, ale samostatná duchovní správa byla v Hošťálkovicích obnovena až v roce 1919. V roce 1903 byl kostel rekonstruován a rozšířen o boční lodě. Zvon zavěšený ve věži kostela, který nese jméno „Petr“, pochází z roku 1668.
Obec pod nadvládou Pruska 1742 - 1920
Obec součástí Československé republiky 1920-1938